Balada o nehodě automobilu Tatra

Ivo Jahelka

1:BlEmízko u SGenice mDalá je vEmesnice,
žAmila tam stEmařenka vEdimelice nB7ábožná,
v žEmivotě škGudlila, k BDohu se mEmodlila,
nAma stará kEmolena bB7yla dost zEmámožná,
vlGastnila chDalupu Ema malou zBmahrádku
v zCatáčce sGilnice DE7 dGo Hrádku,
Amač žila v sEmoudobé spColečnDostGi,
vAměřila vEme spásu nAm(H7)a věčnostB7(E)i.
2:Večerní modlení nesnese prodlení,
v onen den kritický babička poklekla,
v nábožném dojetí neměla ponětí,
že bude za chvíli u brány do pekla.
Obraťme nyní svou pozornost k vozovce,
jel po ní náklaďák, blížil se do obce,
z dřevařských závodů Drevofatra
zásilku potřebnou veze Tatra.
R:PEmaternDostEmer, BAmoha prEmosteAm,
nEmež vám z kAmosteEmr trB7áva vzrostEme.
3:Neměla závadu tatrovka v nákladu:
sto rakví na korbě, dalších sto na vleku,
jak po ráně morové ty truhly borové
naskládané k sobě, stěsnané na fleku,
a mokrá vozovka nic dobrého nevěstí,
nebudu tajit vám, že došlo k neštěstí,
nabízím vám jenom k posouzení
historku jednoho vodsouzení.
4:Porušil zvyklosti řidič v té rychlosti,
když šlápl na brzdu, pěkně to vyvedl,
poklesly otáčky, a vprostřed zatáčky
tatrovku s nákladem do smyku přivedl,
najela kola na obrubník zpevněný,
právě v tom místě, kde plůtek byl dřevěný,
a za ním zahrada naší tetky,
co právě duchovní měla pletky.
5:Náklad tím nárazem vymrštil se rázem,
rakve se rozlétly volně do prostoru,
babičky zahradu vodpředu dozadu
souvisle pokryly - vobrázek z horroru,
a pár jich uvízlo i v korunách jabloní,
vtom babka nábožná z okna se nakloní,
klouby i rysy jí rázem ztuhly:
v zahradě jen samé černé truhly.
6:Ubohá poklekla, tuze se ulekla,
že nastal soudný den, očistec záhrobní,
klepala patama, čekala satana,
že si neužije svůj důchod starobní,
když pak k ní přistoupil strážmistr od VB,
svěcenou vodou ho pudila od sebe,
byť o veřejného šlo činitele,
měla v něm ďábla, ne spasitele.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:43.69+00:00
Výsledky hledání: